Poradíme Vám tel.: 608 100 544
INDOL-IN

Obáváte se infekce virem HPV? Máte nález na děložním hrdle? Objevily se u vás bulky a cysty v prsou nebo cysty na vaječnících? Ničí vás premenstruační syndrom? Trápí vás bolest prsou? Trpíte poruchami hormonální rovnováhy?


HPV (papilloma virus)

HPV (human papilloma virus) – tento virus by mohl vážně ohrozit vaše zdraví, nyní i v budoucnu. Existuje více než 100 různých typů HPV a přibližně 30 až 40 z nich postihuje oblast genitálií. U většiny žen a dívek virus spontánně vymizí. Pokud ne, může vést infekce virem ke vzniku rakoviny. [Více]

Cysty (patol. dutiny)

Cysty jsou patologické dutiny s vlastní výstelkou epitelovou vrstvou, původní dutina obecně. Jsou vyplněny tekutou nebo tužší hmotou, která je produktem té výstelky či orgánu, v němž se cysty nacházejí. Cysty vznikají nejčastěji zadržením obsahu retenční tekutiny, která má být vyloučena. [Více]

Rakovina prsu

Prsa jsou citlivý orgán a procházejí během života ženy různými změnami, které jsou podmíněny hormony. Jedná se o období puberty, šestinedělí, během kojení a v přechodu. Jedním z nejhorších onemocnění je karcinom prsu. V ČR je ročně diagnostikováno více než 4600 nových onemocnění. [Více]

Rakovina děložního čípku

Rakovina děložního čípku je nádorové onemocnění děložního čípku (spodní části dělohy, která ji spojuje s vagínou). Jedná se o vážný problém, který může vyústit v ohrožení života. Na rozdíl od jiných druhů rakoviny nemají na vznik rakoviny děložního čípku vliv dědičné dispozice. [Více]

Další >>>

Syndrom polycystických ovarií (dále jen PCOS) poprvé popsali američtí gynekologové I. F. Stein a M. L. Leventhal v roce 1935. PCOS je nejčastější příčinou ženské neplodnosti způsobené chyběním ovulace (proces, kdy je zralé vajíčko uvolněno z vaječníku). 75 % žen s PCOS trpí touto – tzv. anovulační – neplodností. V Evropě postihuje 5-10 % žen, v USA až 12 % žen v plodném věku.
Podstatou poruchy je nerovnováha v produkci mužských a ženských pohlavních hormonů. Jak známo, jejich metabolismus úzce souvisí, neboť mužské pohlavní hormony jsou substrátem pro produkci ženských pohlavních hormonů. Hlavní příčinou chybění ovulace je nadměrná stimulace vaječníků hypofyzárním (produkovaným hypofýzou – podvěskem mozkovým) luteinizačním hormonem (LH), který vede ke stimulaci buněk produkujících mužské pohlavní hormony. Výsledkem je pak nerovnováha mezi mužskými a ženskými pohlavními hormony.

Kromě zvýšené plazmatické hladiny mužských pohlavních hormonů (testosteron, androstendion, dehydroepiandrosteronsulfát) mají ženy s PCOS zvýšenou rezistenci k inzulinu (pro metabolismus glukózy je třeba vyšších hladin inzulínu), a tedy i zvýšenou hladinu inzulínu v krvi. Vetšina žen s PCOS trpí nadváhou. S tím souvisí i zvýšená hladina adiponectinu (hormon produkovaný tukovými buňkami). Ten je ale zvýšený u obézních i štíhlých žen trpících tímto syndromem.
Pro stanovení diagnózy PCOS je třeba naplnění nejméně dvou ze tří typických znaků (Rotterdamská kritéria):
1. oligoovulace nebo anovulace (málo častá či úplně chybějící ovulace)
2. hyperandrogenismus klinický (příznaky nadměrného působení mužských pohlavních hormonů: ochlupení mužského typu, rozložení tuku mužského typu, zhrubnutí hlasu…) či laboratorní (zvýšené hladiny mužských pohlavních hormonů v krvi)
3. polycystické vaječníky – každý vaječník obsahuje 12 nebo víc drobných cyst měřících 2 – 9 mm v průměru, vaječníky jsou objemné, jejich povrch je hladký, neboť chybí známky proběhlých ovulací.
Kromě toho ženy s PCOS onemocní v průběhu života častěji cukrovkou a poruchami oběhového systému v důsledku aterosklerózy (kornatění tepen), mají vyšší riziko spánkové apnoe (porucha dýchání projevující se dočasnou zástavou dechu) a kožní poruchy acanthosis nigricans (typické pigmentace kůže). Ženy trpící PCOS jsou zatíženy vyšším rizikem onemocnění rakoviny děložního těla.
Těhotenství žen s PCOS je rizikové. Častěji dochází k samovolným potratům (riziko je vyšší o 30 – 50 %).
Dále hrozí specifické poruchy těhotenství:
1. vysoký krevní tlak v těhotenství
2. preeklampsie (vysoký krevní tlak a ztráty bílkovin močí)
3. těhotenská cukrovka
4. nutnost intenzivní péče o novorozence po porodu.
Léčba spočívá hlavně v ovlivnění metabolismu dietou a cvičením. Redukce tělesné hmotnosti u žen s nadváhou je nejdůležitějším léčebným opatřením.
Selhává-li konzervativní léčba, je možné použít chirurgické metody. Sem patří dříve používaná klínovitá resekce vaječníků (vytětí části vaječníku) nebo v současnosti používaná metoda tzv. ovariálního drillingu (do vaječníku je laparoskopicky několikrát zavedena speciální jehla, která působí na tkáň vysokofrekvenčním proudem). Mechanismus příznivého účinku na průběh syndromu polycystických ovarií není znám.

Správná a včasná diagnóza syndromu polycystických ovarií umožní ženám adekvátní léčbu. Cílem je nejen úprava menstruačního cyklu, navození ovulace a realizace těhotenství, ale i kompenzace dalších závažných poruch zdraví, které onemocnění provázejí. Dlouhodobá prevence obezity i dalších projevů metabolického syndromu je nejvýznamnějším nástrojem omezujícím škody na zdraví žen s tímto onemocněním.

Mastopatie – je nezánětlivé onemocnění ženského prsu, jehož podstatou jsou změny v mléčné žláze způsobené hormonálními vlivy. Struktura žlázy se mění, dochází k poruchám jednotlivých buněk i celých žlázových struktur. Existuje několik druhů mastopatie. Projevuje se bolestivostí, vznikem cyst či zatvrdlinek v prsu. Předpokládá se, že ženy s mastopatií mají o něco vyšší riziko vzniku rakoviny prsu, a proto by měly být pravidelně sledovány. Výskyt mastopatie je velmi častý, udává se až u poloviny žen. V diagnostice se uplatňuje mammografie, sonografie, biopsie.

Mastodynie je bolest v krajině prsní žlázy bez patologické příčiny Může být příznakem premenstruačního syndromu ( PMS ), mastopatií, ale také karcinomu prsu.
Je to bolestivé naběhnutí prsou a jejich zvýšená citlivost, bývá to často jako součást PMS před menstruací. Je také možné, že je to reakce na nevhodnou antikoncepci

Pokud je závislá na menstruačním cyklu, označuje se pojmem mastodynie, a často bývá spojena i s mastopatií, tvorbou cyst a bulek v prsou. Vyskytuje se v druhé polovině menstruačního cyklu a příčinou mohou být cyklické hormonální výkyvy, hormonální nerovnováha, zvýšená hladina prolaktinu nebo neschopnost žlutého tělíska tvořit hormon, který řídí druhou polovinu menstruačního cyklu. S přibývajícím věkem narůstá i její častější výskyt, a to až do období menopauzy. Pro tuto bolest je charakteristický pocit napětí, opuchnutí a zvětšení prsou. Pokud je provázena mastopatií, dochází i k tvorbě uzlíků zejména v horních vnějších kvadrantech.

Pro bolest nezávislou na menstruačním cyklu se používá výraz mastalgie. Příčinou mohou být změny na páteři, na žebrech, problémy se srdcem, zápal pohrudnice, dráždění nervů mezi žebry nebo i rakovina prsu. Často se vyskytuje i u neurotických žen. Pro tuto bolest je charakteristické spíše pálení nebo tahání lokalizované ve spodních nebo vnitřních kvadrantech prsou. K tvorbě uzlíků nedochází.

Premenstruační syndrom (také zvaný premenstruační stres či premenstruační tenze, zkratka PMS). Premenstruačními příznaky trpí každý měsíc až osmdesát procent žen v reprodukčním věku. U 13 až 26 procent z nich jde o stavy natolik závažné, že zasahují do běžných denních aktivit. Nejzávažnější formou je premenstruační dysforická porucha, která se vyskytuje u tří až osmi procent žen.
Žena příznaky trpí vždy několik dní před menstruací a potíže vymizí krátce po začátku menstruačního krvácení.
Mezi časté fyzické a psychické potíže patří: podrážděnost, deprese, úzkost a výkyvy nálad, zvýšená citlivost a napětí v prsou, otoky a pocity plnosti břicha, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, pocity vyčerpanosti a problémy s koncentrací.

Kompletní slovník pojmů >>>

Poradna