Rakovina děložního čípku je třetí nejčastější onkologickou příčinou úmrtí u žen!
zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Na celém světě na rakovinu děložního čípku každou hodinu umírá 27 žen!
zdroj: WHO – Světová zdravotnická organizace

Rakovina krčku dělohy je jediné zhoubné nádorové onemocnění, u kterého je známa příčina – lidský papilomavirus (HPV). Je známo více než 150 typů HPV virů, které mohou vyvolat onemocnění na kůži a na sliznicích lidského organizmu.

Přibližně 40 typů HPV virů může infikovat sliznici a kůži pohlavních orgánů a konečníku. Přenášejí se pohlavním stykem anebo intimním kontaktem s infikovanou sliznicí anebo kůží vnějších pohlavních orgánů. HPV virus se nazývá také sex virus. HPV infekce je jednou z nejrozšířenějších pohlavních chorob. Muži i ženy mohou být nositelem infekce, i když se u nich neprojevují žádné známky onemocnění, a opakovaně mohou infikovat svého sexuálního partnera.

Celá skupina HPV virů se rozděluje do dvou skupin.
Papilomaviry s nízkým rizikem (HPV low risk),které nejčastěji způsobují vznik bradavic (kondylomů) na vnějších pohlavních orgánech obou pohlaví.
Druhou skupinu tvoří papilomaviry s vysokým rizikem (HPV high risk), které jsou schopné vyvolat prekancerózy a rakovinu krčku dělohy. Statisticky nejvýznamnější podtypy 16, 18, 31 a 45 představují až 80 % všech infekcí. Tyto viry se nacházejí v 90 % všech karcinomů krčku dělohy.

Přibližně 80 % sexuálně aktivních žen se v určitém období života nakazí HPV virem. Ve většině případů se organizmus s HPV infekcí vypořádá sám a dojde ke spontánnímu ustoupení infekce. Avšak asi u 10 % žen HPV virus přetrvává v buňkách krčku dělohy a může způsobit změny, které i po letech mohou vést ke vzniku rakoviny krčku dělohy.

Rakovina krčku dělohy má i rizikové faktory. Mezi rizikové faktory patří brzký začátek pohlavního života, promiskuita, vysoký počet porodů a potratů v anamnéze, první porod ve velmi mladém věku, kouření, drogy, oslabení imunitního systému a genetická predispozice.
Jednou z účinných látek, která napomáhá organizmu se vypořádat s HPV viry a příznivě zasahuje i do metabolizmu estrogenů, je látka Indol-3-karbinol. Indol-3-karbinol působí na více úrovní buněčného metabolizmu, příznivě ovlivňuje hormonální metabolizmus, napomáhá zabraňovat růstu a podporuje i zánik nádorových a lidským papilomavirem změněných buněk.

Prevence rakoviny děložního čípku
setrvávání v monogamním vztahu s neinfikovaným partnerem
omezení sexuálních partnerů omezení rizikových faktorů, jako např. kouření, alkohol, drogy
posilnění imunity
pravidelná gynekologická vyšetření

Rizikové faktory rakoviny děložního čípku
kouření cigaret – nepříznivě ovlivňuje obranyschopnost, a tak i pravděpodobnost, že tělo zlikviduje infekci HPV
poruchy imunity – vrozené poruchy imunity i získané poruchy imunity (užívání léků potlačujících imunitu po transplantaci nebo u některých onemocnění (systémový lupus, roztroušená skleróza, Crohnova nemoc, diabetes mellitus 1. typu (cukrovka) aj.) mají stejný vliv na omezení samovolné likvidace infekce jako v případě kouření
časný začátek pohlavního života – obecně je hranice pro optimální začátek pohlavního života udávána po 17. – 18. roce života, časnější začátek usnadňuje vznik infekce, protože u mladších žen je děložní hrdlo „nezralé“ a tedy i mnohem křehčí a náchylnější k snazšímu vstupu viru
více sexuálních partnerů nebo tzv. „rizikový“ partner (takový muž, který sám měl více sexuálních partnerek či „rizikových“ partnerek) – s narůstajícím počtem sexuálních partnerů narůstá i riziko, že některý z nich může přenést HPV infekci, zároveň je vyšší počet sexuálních partnerů i rizikem pro získání dalších pohlavně přenosných infekcí
přítomnost jiných pohlavně přenosných infekcí a jejich opakování – opakované infekce, zvláště infekce způsobené chlamydiemi, nepříznivě ovlivňují obranyschopnost, poškozují děložní hrdlo, a tak usnadňují vstup HPV do buněk

Každá žena by měla jednou ročně absolvovat pravidelné gynekologické vyšetření. V ČR je prevence 1x ročně bez věkového omezení a lze odebrat v případě potřeby cytologii. Zpravidla začínají chodit děvčátka na prevenci po zahájení sexuální aktivity. Horní věková hranice v ČR není. První cytologické vyšetření je nutné provést v průběhu prvních dvou let od začátku sexuálního života ženy.

Menopauza (klimakterium, přechod) je ztráta menstruace po přechodu. Jde o přirozený stav v životě ženy, kdy dochází k útlumu funkce vaječníků, v důsledku čehož se snižuje tvorba hormonů estrogenu a progesteronu. Zastavuje se menstruační cyklus a nastává ztráta plodnosti – žena není schopna otěhotnět přirozenou cestou. Menopauza nastupuje zhruba mezi 45. až 55. rokem věku ženy, jsou ovšem (i výrazné) odchylky oběma směry.
S nástupem menopauzy může být spojena celá řada potíží jako je bušení srdce, noční pocení, návaly horka, nespavost a jiné poruchy spánku, nervozita a podrážděnost, špatné libido, únava a ospalost, popř. i deprese. Takovéto stavy se objevují zpravidla šestým a sedmým rokem před poslední menstruací. Tyto negativní příznaky lze do jisté míry eliminovat doplňky stravy.

Nádor prsu je nejčastější onkologickou příčinou úmrtí u žen
zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

V České republice je každý rok diagnostikováno více než 4600 nových onemocnění a více než 2000 žen každoročně na následky tohoto onemocnění umírá. Rakovina prsu je tak nejčastější příčinou úmrtí českých žen ve věkové kategorii 20–54 let.

Česká republika se připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening. Ženy nad 45 let mají možnost jít na mamografické vyšetření, které může tuto chorobu odhalit již v časném stádiu, kdy je relativně jednoduše a s velkou pravděpodobností na celkové uzdravení léčitelná.

Prsa jsou citlivý orgán a procházejí během života ženy různými změnami, které jsou podmíněny hormony. Jedná se zejména o období puberty, šestinedělí, během kojení a v přechodu.

Karcinom prsu je zhoubné nádorové onemocnění, které vzniká ve tkáni prsů. Prsní žláza je tvořena lalůčky (lobuly), které se sdružují v laloky (loby). Těch je v prsu přibližně 15–20. Mléko se z laloků dostává na bradavku pomocí kanálků – duktů. Pokud žena nekojí, je žlázová tkáň značně omezena a v prsu zůstávají hlavně kanálky. V těhotenství se ze zbytků laloků na koncích kanálků vyvíjí celá žláza, schopná vytvořit denně až čtvrt litru mléka.

Rizikové faktory vzniku karcinomu prsu se rozdělují na dvě skupiny: genetické a negenetické. Za nejvýznamnější negenetický rizikový faktor se považuje ženský pohlavní hormon estrogen a jeho deriváty. Dlouhotrvající působení a vysoké hladiny estrogenu výrazně zvyšují riziko vzniku karcinomu prsu.

Estrogen se v organizmu metabolizuje na metabolity, které nazýváme tzv. „dobré“ (2α-hydroxyestron) a „špatné“ (16α-hydroxyestron). Za fyziologických podmínek jsou tyto dva metabolity v těle v ideálním poměru. Pro buňky měkkých tkání ženských pohlavních orgánů, jako jsou prsa, ale také děloha a vaječníky, je velmi důležitý přísun tzv. „dobrého“ metabolitu estrogenu. Ten zabezpečuje správný vývin žláz prsou, výstelky dělohy, jakož i průběh cyklu vaječníků a vajíčka. Při narušení poměru metabolitu směrem ke zvýšení hladiny tzv. „špatného“ metabolitu může dojít k rozvoji patologických změn v organizmu. Byla dokázána přímá souvislost mezi působením tzv. „špatného metabolitu estrogenu“ a rozvojem nádorů v měkkých tkáních závislých na estrogenu.

K nasměrování estrogenu na správnou metabolickou cestu využívá organizmus právě látku indol-3-karbinol. Indol-3-karbinol posouvá vzájemný poměr metabolitů estrogenu v prospěch 2?-hydroxyestronu. Indol-3-karbinol zvyšuje hladinu hydroxyestronu a snižuje hladinu 16?-hydroxyestronu. Viz studie.

Vitamín B6 je společné označení pro tři pyridinové deriváty, pyridoxol (nebo také pyridoxin), pyridoxal a pyridoxamin. Všechny tyto látky, společně se svými fosfáty, jsou účinné jako vitamíny, jejich deriváty se účastní metabolismu aminokyselin a sacharidů. Bez ohledu na konkrétní derivát, jenž je do těla přijímán, je aktivní formou tohoto vitamínu pyridoxal-5-fosfát, důležitý kofaktor enzymů. Vitamín B6 je rozpustný ve vodě. Dobrým zdrojem vitamínu B6 jsou játra, vepřové maso, makrely, vejce, droždí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, zelenina, avokádo, mrkev, ořechy, obiloviny a celozrnný chléb.

Zinek (chemický symbol Zn) je měkký lehce tavitelný kov, používaný člověkem již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se při výrobě barviv a jeho přítomnost v potravě má velmi významný vliv na správný vývoj všech živých organizmů rostlinných i živočišných. V potravě jsou hlavními zdroji zinku játra, tmavé maso, mléko, vaječné žloutky a mořští živočichové – především ústřice. Z rostlinných produktů jde především o celozrnné cereálie, fazole, ořechy a dýňová semena.

HPV ( human papilloma virus ) – tento vir by mohl vážně ohrozit vaše zdraví, nyní i v budoucnu. Existuje více než 100 různých typů HPV a přibližně 30–40 z nich postihuje oblast genitálií.

U většiny žen a dívek virus spontánně vymizí. Pokud ne, může vést infekce virem ke vzniku rakoviny děložního čípku, prekancerózním lézím nebo genitálním bradavicím – záleží na tom, o který typ HPV se jedná. HPV infekce jsou ve většině případů přechodné a časem se jich žena samovolně zbaví pomocí vlastní imunity. Skutečnost, že se někdo nakazí HPV, ještě neznamená, že nutně musí onemocnět rakovinou děložního čípku. Jen v malém procentu případů, pokud infekce přetrvává a je tvořena vysoce rizikovými typy HPV, může dojít ke vzniku přednádorových změn. Ty mohou vyústit až v rakovinu děložního čípku.

Existují 4 typy, na které by si ženy a dívky měly dávat obzvláště pozor

HPV typu 16 a 18 způsobují přibližně 70 % případů rakoviny děložního čípku.

HPV typu 6 a 11 způsobují přibližně 90 % případů genitálních bradavic.

HPV se může nakazit každý, jak muži, tak ženy. Vzhledem k tomu, že se infekce neprojevuje žádnými příznaky či symptomy, mnoho lidí netuší, že HPV virus mají nebo ho přenášejí dál.

HPV viry jsou malé DNA onkogenní viry (čeleď Papillomaviridae), které po proniknutí a infikování lidského organizmu:

Pronikají do buňky, kde dochází k pomnožení virů a následně viry opouštějí buňku a infikují okolní buňky.

HPV viry se zabudují do DNA hostitelské buňky a následuje dělení infikované buňky a vznik virem změněných buněk, které produkují atypické bílkoviny – onkoproteiny E6, E7, a ty způsobují nekontrolované dělení buněk.

HPV vede i ke změně konfigurace estrogenu.

Výskyt HPVu žen
Vyskytují se na malých a velkých stydkých pyscích, klitorisu, v ústí močové trubice, na hrázi, v konečníku a jeho okolí, v pochvě, na čípku, na vestibulu, na zadním rozštěpu velkých stydkých pysků.

Výskyt HPVu mužů
Vyskytují se v oblasti konečníku a jeho okolí, na žaludu, na šourku, v ústí močové trubice, na předkožce.
Špičaté kondylomy lze u mužů zaměnit s přirozeně se vyskytujícími se pupínky okolo žaludu na koruně penisu kolem žaludu Po odstranění rozsáhlejších kondylomat zůstávají jizvy.
 Samotná kondylomata ovlivňují významně sexualitu a často výrazně limitují sexuální aktivitu a jsou velmi frustrující.

Ženská děloha má tvar jednoduchého hruškovitého vaku. U ženy, která ještě nerodila a není těhotná se uvádí délka 7,5–8 cm (někdy až 10 cm), šířka (v horní části) 5 cm, tloušťka zhruba 2,5 cm a váha přibližně 50 gramů. U ženy, která již rodila, jsou údaje o trochu vyšší. Rozlišujeme na ní dvě části, a to děložní hrdlo (cervix uteri) a děložní tělo (corpus uteri). Děložní tělo je velká jednolitá dutina uvnitř, krček dělohy je tlustostěnný kanálek, který spojuje dělohu a pochvu.
Funkce dělohy
Děloha je orgán speciálně přizpůsobený k přijetí oplozeného vajíčka, které se zahnízdí do její sliznice. Buňky sliznice jsou naplněné glykogenem a slouží k výživě zárodku před vznikem placenty. Po vytvoření placenty se část endometria pod zárodkem diferencuje v mateřskou část placenty a po porodu se odlučuje. Hladká svalovina myometria má schopnost se roztáhnout, potom je děloha schopna pojmout i velký plod. Při porodu naopak kontrakce myometria pomáhají vypudit plod ven.

Mastopatie – je nezánětlivé onemocnění ženského prsu, jehož podstatou jsou změny v mléčné žláze způsobené hormonálními vlivy. Struktura žlázy se mění, dochází k poruchám jednotlivých buněk i celých žlázových struktur. Existuje několik druhů mastopatie. Projevuje se bolestivostí, vznikem cyst či zatvrdlinek v prsu. Předpokládá se, že ženy s mastopatií mají o něco vyšší riziko vzniku rakoviny prsu, a proto by měly být pravidelně sledovány. Výskyt mastopatie je velmi častý, udává se až u poloviny žen. V diagnostice se uplatňuje mammografie, sonografie, biopsie.

Mastodynie je bolest v krajině prsní žlázy bez patologické příčiny Může být příznakem premenstruačního syndromu ( PMS ), mastopatií, ale také karcinomu prsu.
Je to bolestivé naběhnutí prsou a jejich zvýšená citlivost, bývá to často jako součást PMS před menstruací. Je také možné, že je to reakce na nevhodnou antikoncepci

Pokud je závislá na menstruačním cyklu, označuje se pojmem mastodynie, a často bývá spojena i s mastopatií, tvorbou cyst a bulek v prsou. Vyskytuje se v druhé polovině menstruačního cyklu a příčinou mohou být cyklické hormonální výkyvy, hormonální nerovnováha, zvýšená hladina prolaktinu nebo neschopnost žlutého tělíska tvořit hormon, který řídí druhou polovinu menstruačního cyklu. S přibývajícím věkem narůstá i její častější výskyt, a to až do období menopauzy. Pro tuto bolest je charakteristický pocit napětí, opuchnutí a zvětšení prsou. Pokud je provázena mastopatií, dochází i k tvorbě uzlíků zejména v horních vnějších kvadrantech.

Pro bolest nezávislou na menstruačním cyklu se používá výraz mastalgie. Příčinou mohou být změny na páteři, na žebrech, problémy se srdcem, zápal pohrudnice, dráždění nervů mezi žebry nebo i rakovina prsu. Často se vyskytuje i u neurotických žen. Pro tuto bolest je charakteristické spíše pálení nebo tahání lokalizované ve spodních nebo vnitřních kvadrantech prsou. K tvorbě uzlíků nedochází.

Genitální bradavice jsou obvykle výrůstky tělové barvy, které způsobují určité typy HPV. Typy způsobující genitální bradavice (HPV typu 6 a 11) jsou jiné než ty, které vyvolávají rakovinu děložního čípku. Možná že ani poté, co si prohlédnete obrázky genitálních bradavic, je nebudete schopná poznat. Je to proto, že genitální bradavice nevypadají vždy stejně. Mohou být vystouplé nebo ploché, malé či velké, ojedinělé nebo ve větším množství. Některé genitální bradavice mohou vyrůstat uvnitř vagíny nebo na děložním čípku, takže je těžké je vidět. Riziku vás vystavuje styk pohlavních orgánů s osobou, která trpí genitálními bradavicemi (není nutné mít pohlavní styk). Přibližně dvě ze tří osob, které mají pohlavní styk s osobou, která má genitální bradavice, se jimi také nakazí. Na rozdíl od rakoviny děložního čípku genitální bradavice neohrožují váš život. Mohou vám však život zkomplikovat. Dokonce i po ukončení léčby se genitální bradavice mohou vrátit. Ve 25 % případů se genitální bradavice vracejí do tří měsíců. Genitální bradavice (kondylomata) jsou bílé nebo pleťově zbarvené vyvýšené útvary, které jsou nejčastěji způsobeny určitými typy lidského papillomaviru (HPV). Genitální bradavice se nejčastěji objevují na vnějších genitáliích nebo poblíž konečníku (anus) žen a mužů. I když to není příliš časté, mohou se genitální bradavice objevit uvnitř pochvy a na děložním čípku. Genitální bradavice mohou někdy působit symptomy, jako je pálení, svědění nebo bolest.

Vitamín E je souhrnné pojmenování přírodních chemických látek (jinak též tokoferoly), derivátů 6-hydroxychromanu nebo tokolu. Patří mezi vitamíny rozpustné v tucích a v organismu slouží jako důležitý antioxidant, chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály. Je obsažen v oleji z pšeničných klíčků, másle, mléce, burských oříšcích, sóji, salátu a v mase savců.

Určité typy HPV bývají spojovány s některými buněčnými změnami ve vagíně a s případy rakoviny vagíny. Rakovina vagíny je vzácný typ nádorového onemocnění, který bývá běžnější u žen ve věku od 60 let. Při cytologickém stěru lze nalézt abnormální buňky, které mohou být rakovinotvorné. Rakovinu vagíny lze v raném stadiu často vyléčit. Smrtelný bývá jeden případ ze tří. Léčba může zahrnovat chirurgický zákrok, radioterapii a/nebo chemoterapii.

Má se za to, že určité typy HPV jsou zodpovědné za většinu případů rakoviny vulvy u mladších žen. Rakovina vulvy je vzácná forma rakoviny, která se většinou vyvíjí pomalu během několika let. Smrtelný bývá jeden případ ze čtyř. Rakovina vulvy často nevykazuje žádné příznaky. Má se za to, že určité typy HPV jsou zodpovědné za většinu případů rakoviny vulvy u mladších žen. Rakovina vulvy je vzácná forma rakoviny, která se většinou vyvíjí pomalu během několika let. Smrtelný bývá jeden případ ze čtyř. Rakovina vulvy často nevykazuje žádné příznaky.

Cysty jsou patologické dutiny s vlastní výstelkou epitelovou vrstvou, původní dutina obecně. Jsou vyplněny tekutou nebo tužší hmotou, která je produktem té výstelky či orgánu, v němž se cysty nachází. Cysty vznikají nejčastěji zadržením obsahu retenční tekutiny, která má být vyloučena.

Cysta na vaječníku je jakékoliv nahromadění tekutiny obklopené velmi tenkou stěnou v prostředí vaječníku. Jakýkoliv uzlík na vaječníku, jenž je větší než 2 centimetry je označován za vaječníkovou cystu. Tato může být malinká jako hrášek, až velká jako pomeranč.

Většina těchto cyst je tvořena přirozeně a jsou zcela neškodné. Jde o záležitost statisticky běžnou.
Cysty na vaječníku mívají ženy různého věku. Nejčastěji se vytvářejí během období po porodu.
Některé tyto cysty způsobují problémy, jako jsou krvácení nebo bolest. Operace může být nutná k jejímu odstranění, je-li její průměr větší než 5 cm

Druhy cyst:

Folikulární cysty – folikul vaječníku se nevyvíjí dokonale a nedojde k uvolnění vajíčka, může samovolně zmizet.

Cysty žlutého tělíska – tvoří se žlutého tělíska, struktury vzniklé s folikulu vaječníku, které po ovulaci a uvolnění vajíčka nezanikne.Může samovolně zmizet.

Dermoidální cysta – obsahuje zlomky kůže, kostí, zubů a chrupavek nebo chlupů a vzniká pravděpodobně s embryonální tkáně. Může se šroubovitě točit, prasknout a krvácet. Proto musí být chirurgicky odstraněna.

Polycystóza – Stein-Leventhal- syndrom – výskyt četných cyst (min. 10) na vaječnících. Je vyvolán zvětšením folikulů obsahujících vajíčka.

Příznaky
Malé cysty jsou většinou bez příznaků

Velké cysty
- pocit tlaku v břichu
tlak na močový měchýř a střeva
bolest při pohlavním styku
zeslabené nebo zesílené menstruační krvácení Polycystóza – nepravidelná nebo slabá menstruace
vynechání menstruace
neplodnost
zvýšené ochlupení na obličeji i těle
akné
přibývání na váze
bolesti v pánvi
deprese

Diagnóza
Ultrazvuk
Laparoskopie
Nutno cysty odlišit od zhoubného nádoru

Komplikace
Spontánní prasknutí cysty může způsobit nebezpečný zánět pobřišnice (peritonitis) – náhlá silná bolest v podbřišku, nevolnost, zvracení, horečka. Vzácně se může vyvinout rakovina vaječníků.

Klasická léčba
Hormonální antikoncepce – někdy však mohou antikoncepční pilulky naopak zvýšit výskyt cyst. Chirurgická léčba:
1. laparoskopie – malý řez do dutiny břišní a vydrénování cysty
2. laparotomie – větší řez při podezření na nádor rakovinného původu a provedení biopsie – pokud jde o nádor odstranění vaječníku (popř. i vejcovodu a dělohy)

U rakoviny děložního čípku, pochvy i zevních rodidel známe navíc její předstupně – tzv. prekancerózy (dysplázie, před-rakovinová stádia), která je možná při vyšetření rozpoznat a vyléčit. Vývoj před-rakovinových změn trvá měsíce až roky. Podle stupně závažnosti rozlišujeme mírné před-rakovinové změny (LG SIL, LGL, low grade squamous intraepithelial lesions), které jsou asi v polovině případů způsobeny vysoce rizikovými HPV. Převážná většina (asi 70 – 80%) takových změn má tendenci ke spontánnímu vyhojení působením vlastní obranyschopnosti, vůbec nejčastěji změny vymizí po porodu. Při nálezu mírných před-rakovinových změn se obvykle pacientky pouze sledují pomocí kolposkopického vyšetření a cytologických stěrů *.

Závažné před-rakovinové změny zahrnují středně těžký a těžký stupeň abnormálního nálezu (HG SIL, HGL, AIS, high grade squamous intraepithelial lesions a adenokarcinom in situ). Téměř všechny závažné změny se vytvářejí v důsledku dlouhodobého přetrvávání infekce vysoce rizikovými typy HPV (HR, high risk).

Rakovina děložního čípku je dnes jedno z mála zhoubných onemocnění, u kterého známe vlastní příčinu vzniku. Vzhledem k relativně dobré dostupnosti děložního čípku je možno posoudit změny, které se na něm odehrávají a včas zachytit případné nebezpečí.

Příčina vzniku rakoviny na děložním čípku je skryta ve virové infekci. Tyto viry se do čípku dostávají při pohlavním styku.

* V rámci základního preventivního vyšetření se provádí odběr onkologické cytologie, kdy zvláštním kartáčkem a dřevěnou špachtlí setřeme buňky z povrchu čípku. Takto odebraný materiál se vyšetřuje pod mikroskopem a výsledek se vrací zpět do ambulance již s doporučením dalšího postupu. Pokud se při vyšetření najde odchylka od normy doporučuje se většinou opakovaný stěr za 3 – 6 měsíců a poté eventuálně biopsie – odběr tkáně na histologické vyšetření. Při potvrzení skutečně prognosticky závažné dysplasie se někdy provádí operační odstranění části děložního čípku – konisace. Z uvedeného vyplývá význam prevence jak v osobním životě, tak nutnost pravidelných kontrol na gynekologii.

Chorobný bradavčitý výrůstek na kůži nebo sliznici.

Indol 3 karbinol stimuluje produkci cytochromu P450 1A1 odpovědného za syntézu „dobrého“ metabolitu , 2-hydroxyestronu. Jeho úlohou je chránit cílovou tkáň, citlivou na estrogen před jeho „zlým“ metabolitem, 16α-hydroxyestronem. Indol 3 karbinol způsobuje ideální rovnováhu mezi těmito estrogenovými metabolity a tím minimalizuje riziko vzniku nežádoucích útvarů závislých na estrogenu. U již vzniklých útvarů dochází k selektivní degradaci, při které zdravé buňky zůstávají neporušeny. Alternativním mechanismem tohoto efektu Indol-3-karbinolu je blokace nukleárního transkripčního faktoru, který stimuluje buňky k zahájení množení. Indol-3karbinol eliminuje efekt chemických karcinogenních agentů. V případě mutace cytochromu P450 1A1 genu se nemusí dostavit výše popsaný efekt.

Menstruace je periodicky se opakující krvácení, které nastává u žen v rámci menstruačního cyklu. Tím se označuje periodické fyziologické změny v těle ženy, které probíhají pod kontrolou reprodukčního hormonálního systému a jsou nutné pro reprodukci. Menstruační cykly u žen se typicky vyskytují na měsíčním základě mezi pubertou a menopauzou. Menstruace trvá několik dní (obvykle 3 – 5 dní, ale hodnoty 2 – 7 dní jsou považovány za normální) a představuje ztrátu asi 50 ml krve (včetně vyloučeného endometria).

V současnosti existuje více hodnocení abnormálních změn buněk na povrchu krčku dělohy. CIN klasifikace (cervikální intraepiteliální neoplazie) – klasifikace pro histologickou kategorizaci vzorků tkáně. Metodika odběru materiálu – odštípnutí tkáně z krčku dělohy Hodnocení: CIN I- prekancerózní změny nízkého stupně, mírná dysplazie CIN II- abnormální změny buněk krčku dělohy středně vysokého stupně, středně těžká dysplazie CIN III, nebo i carcinoma in situ – abnormální změny buněk vysokého stupně – těžká dysplazie

Premenstruační syndrom (také zvaný premenstruační stres či premenstruační tenze, zkratka PMS). Premenstruačními příznaky trpí každý měsíc až osmdesát procent žen v reprodukčním věku. U 13 až 26 procent z nich jde o stavy natolik závažné, že zasahují do běžných denních aktivit. Nejzávažnější formou je premenstruační dysforická porucha, která se vyskytuje u tří až osmi procent žen.
Žena příznaky trpí vždy několik dní před menstruací a potíže vymizí krátce po začátku menstruačního krvácení.
Mezi časté fyzické a psychické potíže patří: podrážděnost, deprese, úzkost a výkyvy nálad, zvýšená citlivost a napětí v prsou, otoky a pocity plnosti břicha, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, pocity vyčerpanosti a problémy s koncentrací.

Syndrom polycystických ovarií (dále jen PCOS) poprvé popsali američtí gynekologové I. F. Stein a M. L. Leventhal v roce 1935. PCOS je nejčastější příčinou ženské neplodnosti způsobené chyběním ovulace (proces, kdy je zralé vajíčko uvolněno z vaječníku). 75 % žen s PCOS trpí touto – tzv. anovulační – neplodností. V Evropě postihuje 5-10 % žen, v USA až 12 % žen v plodném věku.
Podstatou poruchy je nerovnováha v produkci mužských a ženských pohlavních hormonů. Jak známo, jejich metabolismus úzce souvisí, neboť mužské pohlavní hormony jsou substrátem pro produkci ženských pohlavních hormonů. Hlavní příčinou chybění ovulace je nadměrná stimulace vaječníků hypofyzárním (produkovaným hypofýzou – podvěskem mozkovým) luteinizačním hormonem (LH), který vede ke stimulaci buněk produkujících mužské pohlavní hormony. Výsledkem je pak nerovnováha mezi mužskými a ženskými pohlavními hormony.

Kromě zvýšené plazmatické hladiny mužských pohlavních hormonů (testosteron, androstendion, dehydroepiandrosteronsulfát) mají ženy s PCOS zvýšenou rezistenci k inzulinu (pro metabolismus glukózy je třeba vyšších hladin inzulínu), a tedy i zvýšenou hladinu inzulínu v krvi. Vetšina žen s PCOS trpí nadváhou. S tím souvisí i zvýšená hladina adiponectinu (hormon produkovaný tukovými buňkami). Ten je ale zvýšený u obézních i štíhlých žen trpících tímto syndromem.
Pro stanovení diagnózy PCOS je třeba naplnění nejméně dvou ze tří typických znaků (Rotterdamská kritéria):
1. oligoovulace nebo anovulace (málo častá či úplně chybějící ovulace)
2. hyperandrogenismus klinický (příznaky nadměrného působení mužských pohlavních hormonů: ochlupení mužského typu, rozložení tuku mužského typu, zhrubnutí hlasu…) či laboratorní (zvýšené hladiny mužských pohlavních hormonů v krvi)
3. polycystické vaječníky – každý vaječník obsahuje 12 nebo víc drobných cyst měřících 2 – 9 mm v průměru, vaječníky jsou objemné, jejich povrch je hladký, neboť chybí známky proběhlých ovulací.
Kromě toho ženy s PCOS onemocní v průběhu života častěji cukrovkou a poruchami oběhového systému v důsledku aterosklerózy (kornatění tepen), mají vyšší riziko spánkové apnoe (porucha dýchání projevující se dočasnou zástavou dechu) a kožní poruchy acanthosis nigricans (typické pigmentace kůže). Ženy trpící PCOS jsou zatíženy vyšším rizikem onemocnění rakoviny děložního těla.
Těhotenství žen s PCOS je rizikové. Častěji dochází k samovolným potratům (riziko je vyšší o 30 – 50 %).
Dále hrozí specifické poruchy těhotenství:
1. vysoký krevní tlak v těhotenství
2. preeklampsie (vysoký krevní tlak a ztráty bílkovin močí)
3. těhotenská cukrovka
4. nutnost intenzivní péče o novorozence po porodu.
Léčba spočívá hlavně v ovlivnění metabolismu dietou a cvičením. Redukce tělesné hmotnosti u žen s nadváhou je nejdůležitějším léčebným opatřením.
Selhává-li konzervativní léčba, je možné použít chirurgické metody. Sem patří dříve používaná klínovitá resekce vaječníků (vytětí části vaječníku) nebo v současnosti používaná metoda tzv. ovariálního drillingu (do vaječníku je laparoskopicky několikrát zavedena speciální jehla, která působí na tkáň vysokofrekvenčním proudem). Mechanismus příznivého účinku na průběh syndromu polycystických ovarií není znám.

Správná a včasná diagnóza syndromu polycystických ovarií umožní ženám adekvátní léčbu. Cílem je nejen úprava menstruačního cyklu, navození ovulace a realizace těhotenství, ale i kompenzace dalších závažných poruch zdraví, které onemocnění provázejí. Dlouhodobá prevence obezity i dalších projevů metabolického syndromu je nejvýznamnějším nástrojem omezujícím škody na zdraví žen s tímto onemocněním.

Brukvovité (Brassicaceae), alternativně též křížaté (Cruciferae), je velká čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu brukvotvarých (Brassicales). Většina zástupců této čeledi jsou byliny s jednoduchými členěnými listy a bílými, žlutými nebo purpurovými čtyřčetnými květy. Mají poměrně uniformní stavbu květů a charakteristické plody, nazývané šešule. Vyskytují po celém světě, nejvíc druhů je v mírném pásu. Celosvětově zahrnují více než 4000 druhů a jsou bohatě zastoupeny i v květeně České republiky. Mezi typické a v přírodě ČR běžné zástupce náleží např. kokoška pastuší tobolka, česnáček lékařský, penízek rolní, hořčice polní a osívka jarní. Do čeledi brukvovitých náležejí významné zemědělské plodiny, jako jsou zelí, kapusta, květák, ředkev, růžičková kapusta, hořčice, brokolice, pekingské zelí, křen, řepka aj. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné jednoleté, dvouleté či vytrvalé zahradní rostliny i skalničky, mají význam také v přírodní medicíně. Mezi zásadní látky, které obsahují, patří zejména glukosinoláty, které také způsobují štiplavou chuť většiny rostlin.

Týkající se krčku dělohy (krček dělohy – cervix uteri)

Abnormální změny jsou jen v povrchové vrstvě buněk

novotvorba

(skvamózní intraepiteliální léze) – klasifikace pro kategorizaci cytologických stěrů Low grade (LSIL) – SIL nízkého stupně, prekancerózní změny jen buněk na povrchu krčku High grade (HSIL) – SIL vysokého stupně, abnormální buňky pronikají do hlubších vrstev krčku

Lékař tampónem, malým kartáčkem nebo dřevěnou stěrkou setře vzorek buněk z povrchu krčku dělohy a z horní části pochvy, získaný materiál se natře na podložní sklíčko a odešle se na rozbor do cytologické laboratoře. PAP test (test podla Papanicolaou)- klasifikace cytologického nálezu PAP 1,2- buňky normální PAP 3- buňky abnormální, které mohou být výsledkem chronických infekcí, ale ne rakovinového typu PAP 4,5- rakovinové buňky Dr. G. N. Papanicolaou – americký lékař řeckého původu, v roce 1943 uveřejnil práci, ve které popsal různé typy buněk, které se nacházejí v poševním sekretu u žen.

Dosud uskutečněné vědecké výzkumy ukazují, že Indol-3-karbinol je jednou z účinných látek, která může podporovat pozitivní reakci lidského organizmu na některá nádorová onemocnění. Indol-3-karbinol může účinkovat na více úrovních buněčného metabolizmu. Indol-3-karbinol příznivě ovlivňuje metabolizmus estrogenů tím, že napomáhá posouvat vzájemný poměr metabolitů estrogenu ve prospěch 2α-hydroxyestronu. Tato cesta přeměny estrogenu nezpůsobuje rozvoj patologických změn a nevede ke vzniku rakoviny ženských pohlavních orgánů závislých na estrogenu. Indol-3-karbinol napomáhá zabraňovat růstu před-nádorových a nádorových buněk tím, že blokuje růstové faktory a ovlivňuje vylučování genů p21, p27 a p53, které mají tumor potlačující aktivitu. Indol-3-karbinol potlačuje aktivitu antigenů E6 a E7, které jsou specifické pro infekce vyvolané lidským papillomavirem HPV. Indol-3-karbinol inhibicí těchto antigenů napomáhá přeměně HPV změněných buněk na buňky s normálním fenotypem a podporuje naprogramovanou smrt nádorových a lidským papilomavirem změněných buněk. Po podání indol-3-karbinolu (I3C) dochází k posunu poměru metabolitů ve prospěch 2-hydroxyestronu, čímž dochází k proliferativní aktivitě nádorových buněk infikovaných HPV, a tedy i zamezení vzniku recidiv. To znamená, že Indol-3-karbinol má protinádorové, apoptické, antivirové vlastnosti, které chrání cílové buňky HPV. -hydroxyestron aaMetabolity estrogenu 16 4-hydroxyestron mají karcinogenní účinky. Metabolit estrogenu 2-hydroxyestron má vůči některým typům rakoviny, včetně rakoviny prsu, vlastnosti obranné. -hydroxyestronu aaIndol-3-karbinol upravuje poměr 2-hydroxyestronu vůči 16 zároveň inhibuje 4-hydroxylaci estradiolu. Indol-3-karbinol zvyšuje 2-hydroxylaci estrogenu prostřednictvím indukce cytochromu P4501A1 (CYP1A1). Indol-3-karbinol se vlivem žaludeční kyseliny mění na diindolymetán (DIM) a indol (3,2,b) karbazol (ICZ). Při metabolismu estrogenů je působení DIM a ICZ je podobné. Indol-3-karbinol má schopnost navodit syntézu 2-hydroxyestronu, který inhibuje oxidaci lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL). Působí antioxidačně. Je pravděpodobné, že 2-hydroxyestron inhibuje proliferaci hladkého svalstva a inhibice oxidace LDL by mohly být indikátorem antialergenního působení Indol-3-karbinolu.
Indol-3-karbinol je obsažen v doplňcích stravy INDOL-IN a GRAV-IN.

Léčiva zahrnují informaci, v jakém množství a jak často se léčivo pacientovi podává. K informaci o dávkování by měla být připojena i informace o způsobu užití, např. spolknout, zavést do konečníku, injekční podání apod., včetně případné informace, zda je lepší užívat s potravou či mimo ni, ráno nebo večer apod.

V podstatě každé léčivo kromě svých účinků, pro které se používá, zároveň působí na pacienta i jinak, což je většinou nežádoucí. Nežádoucí účinky se liší svou závažností, s některými se již dopředu počítá s tím, že prospěch z podání léčiva je pro pacienta vyšší než rizika z podání vyplývající. Jindy mohou nežádoucí účinky pro svou závažnost vést k ukončení léčby daným léčivem, nebo dokonce pacienta trvale poškodit, případně způsobit jeho smrt. Mnoho nežádoucích účinků závisí na velikosti dávky, některé se objevují jen u určitých lidí, kteří k nim mají jisté předpoklady.

Znamená stav, kdy je nevhodné dané léčivo podávat, nebo se smí podávat jen se zvýšenou opatrností, neboť by jeho podáním došlo ke zhoršení zdravotního stavu pacienta, či dokonce k ohrožení života. Dříve se v literatuře rozlišovaly absolutní kontraindikace, stavy, kdy je podání léčiva zakázáno, a relativní kontraindikace, stavy, při nichž lze léčivo podávat jen se zvláštní opatrností. Dnes se již od těchto pojmů upouští. V širším medicínském smyslu kontraindikace nezahrnuje pouze zákaz podávání některých léčiv, ale i zákaz provádění určitého léčebného nebo diagnostického zákroku.

Vaječník je párový orgán, jehož velikost je u ženy přirovnávaná k mandli či švestce. Udává se délka 3–5 cm, šířka 1,5–3 cm a tloušťka přibližně 1 cm. Hmotnost jednoho vaječníku se pohybuje od 7 do 14 gramů. Velikost však závisí na věku ženy. Uloženy jsou v pánevní dutině, tak nízko, že při onemocnění pravého vaječníku snadno dochází k záměně s podrážděním slepého střeva. Povrch vaječníku je v dětství hladký, s přibývajícím věkem se zjizvuje v důsledku proběhlých ovulací Vaječník visí na části širokého děložního vazu a je tak fixován na svém místě, z vazu na něj přechází pobřišnice, ale vaječník nekryje, jeho povrch je volný.

Extrakce je čistící a dělící operace, při které přechází složka ze směsi látek v kapalné či tuhé fázi do jiné kapalné fáze – rozpouštědla. Na rozdíl od destilace, krystalizace a sublimace je extrakce velmi výhodná pro izolaci tepelně nestálých látek, protože se může provádět i za laboratorní teploty nebo za chladu.